Vítr střechu nezatěžuje shora, ale zespodu – saje ji. Proud vzduchu se na návětrné atice odtrhne, nad okrajem střechy vznikne vír s podtlakem a ten tahá za všechno, co je nahoře: fólii, klíny, desky FD-L, kačírek, oplechování, panely. Největší je to v rozích (zóna F), pak podél návětrných okrajů (G), uprostřed střechy (H) je to zhruba poloviční a v závětrné části (I) skoro nic. U nás jsou všechny vrstvy lepené a natavené, takže sání přenáší lepidlo – a proto je zónování důležité hlavně pro množství lepidla a pro to, co na střechu ještě přijde (panely, kameny).
| v kostce | |
|---|---|
| vstupy | oblast II (vb,0 = 25 m/s) · kategorie terénu III (okraj obce, zástavba) · výška atiky 2.NP nad terénem ≈ 7,0 m · plochá střecha s nízkou atikou (hp/h ≈ 0,02) · uzavřená budova (cpi = +0,2 pro celkové posouzení) |
| kde je to největší | rohy střechy 2.NP (pole F ≈ 2,8 × 1,1 m u každého rohu) a koutový roh střech „A“ a „B“ u paty stěny 2.NP (stěna je návětrná překážka – vír u paty). Pak pás podél návětrné atiky (G ≈ 1,1 m široký). |
| kdy je to největší | zimní vichřice od SZ/Z (říjen–březen) a konvektivní bouřky s downbursty (červen–srpen). Návrhový vítr normy = 50letý; na jižní Moravě mu odpovídají události typu Kyrill 2007 / Herwart 2017. |
| co z toho plyne | 1) lepidlo FD-L a klínů dávkovat po zónách (roh ≈ 3×, okraj ≈ 2× pole); 2) EPDM celoplošně lepit i na svislé plochy a koruny; 3) kačírek 16/32 není přitížení a pro odfouknutí je do 10 m výšky v pořádku; 4) panely FVE posuzovat na qp = 0,58 kPa a zónu, nikdy z katalogové tabulky pro 10 m; 5) překližka koruny a oplechování jsou v zóně největšího sání – kotvení dle vlastní stránky; 6) než bude kačírek: dočasně DITON dlažba 400×400×50 v rozích, v koutu u stěny 2.NP a jako chodník k vpustím – rozmístění a počty v panelu D. |
| Syrovice, parc. č. 834/3 a 834/6 | |
|---|---|
| poloha | ≈ 49,02° s. š., 16,53° v. d. · Dyjsko-svratecký úval, ≈ 200 m n. m. · rovina, otevřená pole na jih a západ, obec na sever |
| větrová oblast (ČSN EN 1991-1-4, NA) | II – vb,0 = 25 m/s (desetiminutový průměr v 10 m nad otevřeným terénem, 50letá hodnota = 90 km/h). Celá brněnská kotlina a úvaly na jih jsou v II; III začíná až na vrchovinách (Drahanská, Ždánický les). |
| kategorie terénu | III (souvislá zástavba obce, zahrady, stromy). Pokud stojí dům na otevřeném okraji obce směrem do polí (JZ–SZ), je správnější II – a to je o 43 % víc sání. Kalkulačka níže umí obojí; při nejistotě norma říká vzít nepříznivější. |
| referenční výška ze | 2.NP: strop +6,500 + bok atiky 0,39 ≈ +6,9 m, terén ≈ −0,3 → h ≈ 7,0–7,2 m. Střechy „A“ a „B“ (atika ≈ +3,3) se posuzují na stejnou výšku 7 m, protože leží u paty stěny 2.NP, která proud zvedá a víří – to je na straně bezpečnosti. |
| nejbližší měření | ČHMÚ Brno-Tuřany (letiště, 241 m n. m., ≈ 13 km SV) – stejný úval, stejné proudění; naše místo je o něco níž a víc otevřené k JZ. |
| klima větru u Brna (Tuřany) | |
|---|---|
| větrnější část roku | 21. 10. – 25. 4. (průměr > 4,2 m/s); největrnější únor ≈ 4,7 m/s, nejklidnější srpen ≈ 3,6 m/s |
| převládající směry | dlouhodobě SZ–Z (zimní fronty) a JV–J (podzim, tlakové výše nad Karpaty) – úval Svratky proudění stáčí do osy SZ–JV. Podle sezóny: březen–srpen nejčastěji sever, září–prosinec jih, prosinec–březen západ. |
| rekordní 10min průměr | 81 km/h (22,5 m/s) – 23. 12. 1942 (archiv in-počasí); norma počítá s 90 km/h = to sedí |
| známé vichřice | Kyrill 18.–19. 1. 2007 · Emma 1. 3. 2008 · Herwart 29. 10. 2017 (nárazy na jižní Moravě orientačně 100–130 km/h) · tornádo 24. 6. 2021 (Hodonínsko, 50 km – mimo rámec normy) · letní supercely (downburst 90–120 km/h) prakticky každý rok |
| co to znamená | Návrhový náraz normy (≈ 110 km/h na naší střeše, 131 km/h v otevřeném terénu) je reálný, ne teoretický – přijde zhruba jednou za generaci, slabší verze (70–90 km/h) několikrát za zimu. |
Kdy v roce fouká nejvíc – větrnost a nejčastější směr po měsících (Brno-Tuřany, dlouhodobý průměr)
Pruh nahoře: měsíce s průměrnou rychlostí nad 4,2 m/s (větrnější polovina roku). Pruh dole: který směr je v daném období nejčastější (odvozeno z dlouhodobých hodinových dat pro Brno). Přesnou růžici pro Syrovice nabízí meteoblue (modelovaná, 30 let) – viz zdroje.
Řez domem kolmo na fasádu: vlevo nižší střecha „A“/„B“ na 1.NP (atika ≈ 3,3 m), vpravo 2.NP (atika ≈ 7 m). Modré čáry jsou proudnice, červené šipky sání mají délku úměrnou podtlaku v daném místě; táhlem měníte náraz větru a vidíte, jak sání roste s druhou mocninou rychlosti.
| co se v animaci děje | proč |
|---|---|
| Na návětrné atice se proud odtrhne a nad okrajem střechy vznikne „bublina“ zpětného proudění. | Vzduch nestihne zahnout o 90°; pod odtrženým proudem je podtlak. Čím ostřejší hrana (nízká atika), tím silnější. Proto je zóna F/G hned za návětrnou atikou a v rozích, kde se potkají dva odtržené proudy a stočí se do kuželových vírů – rohy jsou vždy nejhorší. |
| Dál od okraje se proud znovu přilepí ke střeše. | Přibližně za 1/10 až 1/2 rozměru e = min(b; 2h) sání klesá na −0,7·qp (zóna H) a v závětrné části na ±0,2 (zóna I) – tam může vítr dokonce mírně tlačit. |
| Vítr zleva: střecha „A“/„B“ je návětrná a u paty stěny 2.NP se proud zastaví a stočí vzhůru. | Vzniká přední vír; v koutu, kde se stěna 2.NP potká s atikou nižší střechy, je lokální sání srovnatelné s rohem F. Tady je vytažení EPDM na stěnu a pás kačírku u stěny. |
| Vítr zprava: nižší střecha je v závětří 2.NP. | Za vysokým blokem je velký úplav – sání je slabší, ale plošné a turbulentní; kačírek se tu nepohne, kdežto při větru zleva se posouvá ke stěně. |
Podle ČSN EN 1991-1-4, obr. 7.6: e = min(b; 2h), kde b je rozměr kolmo na vítr a h = 7 m (2h = 14 m, takže u nás vždy rozhoduje b). Pole F leží v rozích (e/4 × e/10), pás G podél návětrného okraje (šířka e/10), H do vzdálenosti e/2, I zbytek. Kreslíme obálku ze všech čtyř směrů – tak se to dimenzuje. Najetím na pole zobrazíte hodnotu.
Fólie je celoplošně lepená, takže dlažba není nutná kvůli větru – to platí dál. Do doby, než přijde kačírek, má ale tři dobré důvody: (1) chodník – na střechu se bude lézt kvůli fasádě, koruně a oplechování a holá EPDM na měkkém EPS se snadno prošlápne nebo prořízne; (2) přidržení toho, co ještě není hotové – geotextilie, konce fólie u stěny 2.NP před EPS, přesahy u atiky před oplechováním; (3) pojistka v rozích – čerstvě lepené okraje a spoje v zóně F, dokud lepidlo plně nevytvrdí a dokud nejsou hotové koruny. Po položení kačírku se dlažba přesune na něj jako trvalý servisní chodník k vpustím – nákup není zbytečný.
| pravidla pokládky | |
|---|---|
| pod dlaždici | nikdy přímo na EPDM – hrany betonu fólii rozedřou. Podložit pruhem geotextilie FILTEK 500 (stejně se bude kupovat pod kačírek) nebo gumovými terčíky pod terasovou dlažbu; geotextilii nechat přesah 100 mm na každou stranu. |
| kde ano | rohy F (3 × 3 ks, do rohu 2. vrstva 2 × 2), koutový pás u stěny 2.NP na „A“ a „B“ (1 řada 50 mm od paty vytažení, na koncích 2 × 2), chodník od výstupu k vpustím V1/V2 (1 řada), vnější rohy střech A/B. |
| kde ne | ≤ 300 mm od vpustí a jejich šachet · na patě vytažení EPDM na stěnu (fólie by se lámala) · na spojích fólie první 24 h po lepení · nikdy víc než 2 vrstvy (2,1 kPa; klíny EPS 150 snesou ≈ 45 kPa, deska 2.NP má rezervu ≈ 5 kPa – limit je tedy manipulace, ne únosnost) · nikdy paleta nebo hromada na jednom místě (1,26 t na 1 m² = 13 kPa). |
| kladení | dlaždice klást na sraz (pruh drží líp než rozházené kusy), hranu k atice nechat 50 mm od boku (voda musí odtékat), na spádových klínech vždy delší hranou po spádu, aby se nekolébaly. |
| ovlivní vítr? | Ne – 50 mm dlaždice za 150–390 mm bokem atiky proudění nezmění; zóny F/G/H zůstávají. Mění se jen bilance: na dlaždici působí sání shora, tíha dolů a vzduch se dostane i pod ni (spáry), takže čisté sání na volně loženou dlaždici je jen ≈ 0,6–0,7 násobek hodnoty pro střechu (SPRI RP-4 / FM 1-29). V tabulce vpravo je i konzervativní případ bez vyrovnání (1,0 – dlaždice na těsné podložce). |
| po kačírku | ≈ 40 ks jako chodník k vpustím a k výstupu (na kačírek, ne do něj), zbytek na terasu / okapový chodník kolem domu – viz stránka zpevněné plochy. |
„drží“ = tíha vrstev > čisté sání na dlaždici. Součinitel 0,7 = volně ložená dlaždice se spárami (vzduch pod ní vyrovnává tlak); 1,0 = bez vyrovnání. Návrh normy = qp 0,58 kPa (30 m/s v úrovni atiky); vichřice = 42 m/s (Kyrill/Herwart). Rozhodující je roh F; v pásu G a ve středu H drží jedna vrstva vždy.
Charakteristické sání po zónách (h = 7 m)
w = qp·|cpe,10| v kPa · terén III (náš návrh) vs. II (otevřený okraj obce) vs. IV (město)
Maximální dynamický tlak qp podle výšky
oblast II, vb,0 = 25 m/s · svislé čáry = naše atiky (3,3 m a 7 m)
Sání v rohu (F) podle nárazu větru
wF = ½·ρ·v² · |cpe| – roste s druhou mocninou; body = známé události
Plošná bilance střechy 2.NP (obálka zón)
kolik m² z 93,8 m² je v které zóně a jaká celková síla na ni při návrhovém větru působí
| veličina | terén III (návrh) | terén II | poznámka |
|---|---|---|---|
| qp(7 m) | 0,58 kPa | 0,83 kPa | cr = 0,68 / 0,94; Iv = 0,32 / 0,20; ρ = 1,25 kg/m³ |
| ekvivalentní náraz | 30,4 m/s (110 km/h) | 36,5 m/s (131 km/h) | v = √(2·qp/ρ) – tolik musí foukat v úrovni atiky, aby vzniklo qp |
| F – roh, cpe,10 | −0,94 kPa | −1,36 kPa | cpe,10 = −1,63 (interpolace hp/h = 0,02 mezi ostrou hranou −1,8 a atikou 0,025 → −1,6) |
| F – roh, cpe,1 (do 1 m²) | −1,30 kPa | −1,86 kPa | pro jednotlivé kotvy, malé prvky, oplechování rohu |
| G – okraj | −0,65 kPa | −0,92 kPa | cpe,10 = −1,11 · cpe,1 = −1,84 |
| H – střed | −0,41 kPa | −0,58 kPa | cpe,10 = −0,70 · cpe,1 = −1,20 |
| I – závětří | ∓0,12 kPa | ∓0,17 kPa | ±0,2 – může i tlačit |
| celkové sání pro nosnou konstrukci (F, s cpi = +0,2) | −1,06 kPa | −1,52 kPa | vnitřní přetlak u uzavřené budovy; pro lepené vrstvy na betonovém stropě s natavenou parozábranou se neuplatní (strop je vzduchotěsný) |
| návrhová hodnota (× γQ = 1,5), roh F – lepené vrstvy (bez cpi) | −1,42 kPa | −2,03 kPa | = 145 / 207 kg/m² tahu; s tím se srovnává únosnost lepeného spoje |
| návrhová hodnota, roh F – nosná konstrukce (s cpi = +0,2) | −1,59 kPa | −2,28 kPa | pro kotvy koruny, panely a statiku; tohle dává i kalkulačka F ve sloupci „návrh“ |
Postup přesně podle ČSN EN 1991-1-4 čl. 4.3–4.5 a tab. 7.2 (ploché střechy). Hodnoty se ukládají v prohlížeči (rd-sani-vetru-v1). Výchozí = náš dům.
| vrstva / prvek | jak přenáší sání | co hlídat po zónách |
|---|---|---|
| GLASTEK AL 40 MINERAL na ŽB stropu | celoplošně natavený na penetrovaný beton – přídržnost řádově 100+ kPa, tj. 70× víc než potřeba | jen kvalita natavení (ne „bodově“) a přesahy; na atice vytažen a natavený na zdivo |
| puren FD-L 120 na GLASTEK | PU lepidlo v pruzích – únosnost dává počet pruhů na desku. Typické doporučení výrobců lepidel (Insta-Stik, puren PUK): rozteč pruhů pole 300 mm · okraj 150 mm · roh 100 mm (= ≈ 2 / 4 / 6 pruhů na šířku desky 600) | zóny podle půdorysu C: rohy F a pás G ≈ 1,1 m od atiky (2.NP) i od stěny 2.NP (A/B) – tam dvojnásobek až trojnásobek lepidla; kontrola: po 30 min zkusit desku zvednout za roh – nesmí jít |
| klíny EPS 150 na FD-L | totéž lepidlo, stejná pravidla; EPS má malou pevnost v tahu kolmo (≈ 100–150 kPa), ale to je pořád 100× víc než sání | slabé místo je lepený spoj, ne materiál; u tenkých konců klínů (20 mm) lepit celý pruh, ne jen střed |
| EPDM 1,5 mm | celoplošně lepená kontaktním lepidlem → sání se roznese na celou plochu (≈ 0,4–1,3 kPa proti přídržnosti řádu desítek kPa). Proto u nás kačírek nic nedrží a nemusí. | rozhodují svislé plochy a hrany: vytažení na atiku a stěnu 2.NP, koruna, rohy – lepit celoplošně a přitlačit válečkem; nikdy nelepit „jen na body“ v zónách F/G; ukončovací lišta / oplechování musí fólii sevřít, jinak vítr při 1,3 kPa v rohu fólii nadzvedne a „pumpuje“ |
| kačírek 16/32, 50 mm | u lepené fólie není stabilizační vrstva (viz stránka kačírek) – 0,9 kN/m² by sice roh F unesl, ale nepočítá se s tím | riziko je odfouknutí zrn: podle DIN 18531 / FLL je 16/32 vhodný do výšky ≈ 10 m bez dlaždic v rozích – my máme 7 m → OK. Očekávat posun ke stěně 2.NP na střechách A/B po jižním/západním větru – jednou za rok rozhrabat. Do té doby dočasná dlažba 400×400×50 na geotextilii (panel D) – chodník, rohy, kout u stěny |
| překližka koruny + oplechování | koruna leží v zóně největšího sání (roh F až cpe,1 = −2,2; na oplechování k tomu tlak zvenku a sání zevnitř – lokálně až ≈ 1,5–2 kPa) | kotvení 2 řady à 250/400 mm a v rozích 250 podle kotvení koruny; plech spony à ≤ 400 mm, v rozích hustěji; okapnice s háčkem, ne jen tmel |
| solární panely 2.NP (přitěžované) | na panel působí sání shora + tlak zespodu – podle sklonu a zóny 1,0–2,5 × qp | rozmístit mimo pás G a rohy F (≥ 1,1 m od atiky), přítěž stanovit na qp = 0,58 kPa a zónu – viz solární panely; katalogové tabulky výrobců obvykle platí pro 10 m a terén II, což je u nás konzervativní, ale zóny F/G neruší |
| fasáda ETICS | stěny: cpe až −1,2 (zóna A u nároží, pás 1,4 m = e/5) → 0,70 kPa; návrh −1,05 kPa | hmoždinky po zónách viz hmoždinky; u nároží víc kotev, EPS 200 na JV čele je návětrné pro jižní vítr |
| okna, HS portál, vrata | tlak/sání na stěnu ±0,8…−1,2 × qp → ≈ 0,5–0,7 kPa char. | třída odolnosti proti zatížení větrem C3/B3 (1,2 kPa) stačí s rezervou; u HS portálu 2.NP a vrat 1.NP zkontrolovat v dokumentaci ACTUAL |