Kladečský plán střech – puren FD-L 120 (2.NP, „A“, „B“) + spádové klíny BACHL nad 2.NP, od levého dolního rohu

RD Syrovice · září 2026 · pole 8,75 × 10,72 m mezi boky atiky (93,8 m², varianta „standardně – mezi atiku“) · start kladení v levém dolním rohu (zahradní strana ZAH × konec s vjezdem VJ) · podklad: kladečský plán a výpočet spádových klínů BACHL / Pro-doma 17. 2. 2026 (Střecha 1), dodávka PRO-DOMA N3271614999 (FD-L 120 s ozubem, dodaný formát 2400 × 600, 108 ks) · navazuje na Půdorys, Nářezy, Postup prací a Řezy atikou.

0Co tu je a jak číst výkresy

Kladečské výkresy kus po kusu: 1. vrstva puren FD-L 120 – desky 2400 × 600 mm (krycí rozměr s ozubem 2385 × 585 = 1,395 m²), na stavbě 108 ks = 155,5 m² – pro střechu nad 2.NP i pro obě střechy nad 1.NP („A“, „B“, kap. 3) a 2. vrstva spádové klíny EPS 150 (řady A–8 podle BACHL, spád 2 %) nad 2.NP (kap. 4–7) i nad „A“ a „B“ (kap. 8). Všechno se klade od levého dolního rohu: první celá deska do rohu, dořezy k pravému boku atiky (strana s vpustmi) a k horní stěně. Desky se kladou nastojato (dlouhá strana 2385 svisle po výkresu) – u 2,4 m dlouhých desek to vychází nejlíp a jen tak se vejdeme do 108 kusů.

–desek FD-L na 2.NP (15 sloupců nastojato) · – na všechny 3 střechy ze 108 na stavbě
–desek klínů: 2.NP (BACHL 112 ks vč. 3a) + „A“ + „B“ = všechny střechy (BACHL 175 ks)
1180převazba spár FD-L mezi sloupci na 2.NP [mm] („A“ ≥ 810, „B“ ≥ 440)
≈ 306 mmnejvyšší skladba nad stropem (4+120+180+EPDM) → rezerva boku atiky 39 cm ≈ 84 mm
Orientace výkresů = stejná jako Půdorys v plánovači: nahoře čelní strana JV, vlevo zahradní strana ZAH, vpravo zadní strana SZ (u ní jsou obě vpusti), dole VJ (konec s vjezdem, u střechy „B“). Levý dolní roh = roh ZAH × VJ. Souřadnice: X od levé stěny (vnitřní líc boku PIR 80) doprava, Y od dolní stěny nahoru. Sloupce FD-L se číslují zleva (sl. 1 u levé stěny), kusy v každém sloupci zdola (1.1 = rohová deska). Vpusti (jímka 30 × 30 cm z půdorysu): V1 X 8,45–8,75 / Y 2,40–2,70 m, V2 X 8,45–8,75 / Y 7,89–8,19 m.
Před rozměřením zkontrolujte na místě: skutečnou světlost mezi boky atiky (má být 8 750 × 10 720 mm – rozdíl ±20 mm posuňte do dořezů u pravé/horní stěny, ne do rohu, kde začínáte) a skutečnou polohu spodních dílů vpustí v parozábraně (podle nich se vyřezávají otvory ve FD-L i v deskách „A“). Bok atiky PIR 80 musí být nalepený dřív, než položíte první řadu – jinak nemáte o co desky dorazit a rozměr 8,75 m neplatí.

1Výkres 1 – puren FD-L 120: kladení od levého dolního rohu

Orientace desek:

Desky nastojato (dlouhá strana 2385 podél levé stěny), kladou se po sloupcích zleva, každý sloupec zdola nahoru. Sloupce mají 585 mm, patnáctý je zúžený na 560. Výška 10 720 = 4 × 2385 + 1180, takže liché sloupce = 4 celé desky + horní dořez 1180 a sudé sloupce = dole zbytek 1205 (horní část desky uříznuté v lichém sloupci) + 3 celé + horní dořez 2360. Z jedné uříznuté desky tak vzniknou oba dořezy dvou sousedních sloupců, spáry se střídají o 1180 / 1205 mm a odpad je jen 7 proužků 25 mm. Modře kus, který jde na začátek sloupce ze zbytku; oranžově dořez řezaný na místě; kóta = krycí výška kusu v mm.

Desky vodorovně (dlouhá strana 2385 podél dolní stěny), 18 řad po 585 zdola + horní pás 190. Řada 8750 = 3 × 2385 + 1595, pravá část uříznuté desky jde vždy na začátek další řady – vychází čtyřřadový cyklus: ř. 1 = 3 celé + 1595 (zbytek 790), ř. 2 = 790 + 3 celé + 805 (zbytek 1580, zkrátí se na 1180), ř. 3 = 1180 + 3 celé + 415 (zbytek 1970), ř. 4 = 1970 + 2 celé + 2010 (zbytek 375 odpad); převazba 790 / 390 / 790 / 415 mm. Horní pás 190 = 4 desky řezané podélně (zbývající části 2385 × 395 jsou rezerva). Dohromady 72 desek – o 4 víc než nastojato, a s „A“ + „B“ nastojato je to 110 > 108, takže vodorovně jen tehdy, když se na jiné střeše ušetří.

celá deska 2385 × 585 dořez řezaný na místě (řezaná hrana k atice) zbytek z předchozí řady / sloupce (řezaná hrana ke stěně) otvor pro vpust (dle skutečného dílu)

Tabulka sloupců (zleva doprava, kusy zdola nahoru)Tabulka řad (zdola nahoru, kusy zleva)

2Postup kladení FD-L krok za krokem

  1. Rozměření: u levé stěny natáhněte šňůru rovnoběžně s bokem atiky ve vzdálenosti 585 mm (pravá hrana 1. sloupce) a u dolní stěny ve vzdálenosti 2385 mm (horní hrana první desky) – zkontrolujte pravý úhel rohu (3-4-5: 3,0 / 4,0 / 5,0 m). Pokud bok atiky nejde přesně do pravého úhlu, drží se šňůra, ne stěna; klínek u stěny se vypění.
  2. 1. sloupec: 4 celé desky od rohu nahoru (ozub na ozub), pátý kus 1180 mm = spodní část nové desky (řezanou hranou k horní stěně). Horní část 1205 mm nepřetáčet, jen ji odnést na spodek 2. sloupce (řezaná hrana k dolní atice, ozub nahoře).
  3. 2. sloupec: zbytek 1205 + 3 celé + horní dořez 2360 mm (spodní část nové desky; 25 mm odpad).
  4. Dál se to opakuje – liché sloupce jako 1., sudé jako 2. Každý 3. sloupec přeměřte vodorovné spáry šňůrou: liché sloupce mají spáry ve výškách 2385, 4770, 7155, 9540, sudé v 1205, 3590, 5975, 8360 od dolní stěny.
  5. Sloupec 15: všech 5 kusů podélně zúžit na 560 mm (řezaná hrana k pravému boku). Vpusti V1 a V2 jsou v tomto sloupci (kusy 15.2 a 15.4) – otvory vyřízněte podle skutečného spodního dílu vpusti, ne podle výkresu; kus si nejdřív přiložte a obkreslete.
  6. Zbytky: horní část desky ze sl. 15 (1205 × 560) a 2 celé desky z rezervy nechte stranou – jsou to jediné rezervy na všech třech střechách.
  7. Lepení: PU lepidlo v pruzích (nebo dle kotevního plánu dodavatele EPDM) – v okrajové zóně cca 1,5 m od atiky a v rozích hustěji (sání větru). Desky dorazit na sraz, ozub na ozub; širší spáry vypěnit nízkoexpanzní pěnou a po vytvrzení seříznout.
Ozub (polodrážka 15 mm): proč řezaná hrana patří jen k atice
Pravidlo ozubu: u každé desky je krycí rozměr 2385 × 585 – to je to, co se měří na střeše (spára na sraz ozub do ozubu). Řez ozub odstraní, proto řezaná hrana vždy k boku atiky, ke stěně nebo do rohu, nikdy do pole. Když desku říznete napříč, vzniknou dva použitelné kusy: spodní část (ozub dole) jde jako horní dořez sloupce řezanou hranou ke stěně, horní část (ozub nahoře) jde na spodek dalšího sloupce řezanou hranou k atice – nepřetáčet, jen posunout. U celé desky, která začíná sloupec u dolní atiky, ozub u stěny buď odřízněte (odřezává se jen přesah 15 mm spodní lamely), nebo mezeru 15 mm vypěňte.
Kontroly po vrstvě: žádná deska se nehoupe (nerovnost stropu / parozábrany podložit lepidlem), spáry doražené, řezané hrany jen u atiky, otvory vpustí sedí na spodní díly, na desky nešlapat na hranu u atiky před nalepením boku.

3Střechy nad 1.NP „A“ a „B“ – puren FD-L a součet pro všechny střechy

Stejná pravidla jako na 2.NP: start v levém dolním rohu každé střechy, celá deska do rohu, sloupce nastojato zleva, řezané hrany k atice nebo ke stěně 2.NP, horní část každé uříznuté desky jde na spodek dalšího sloupce. Tam, kde střecha 1.NP končí u stěny 2.NP (šedý pás ve výkresu), je hrana desek řezaná stejně jako u atiky – hydroizolace se tam vytahuje na stěnu (Sokl 2.NP).

Střecha „A“ (5,65 × 3,78 m, 21,4 m²)

Orientace desek:

10 sloupců nastojato, sl. 10 zúžený na 385. Výška 3780 = 2385 + 1395. Pětisloupcový cyklus, ve kterém se zbytek každé uříznuté desky použije o sloupec dál: sl. 1 celá + 1395 (zbytek 990 → sl. 2), sl. 2 = 990 + celá + 405 (zbytek 1980 → sl. 3), sl. 3 = 1980 + 1800 (zbytek 585 → sl. 4), sl. 4 = 585 + celá + 810 (zbytek 1575 → sl. 5), sl. 5 = 1575 + 2205 (zbytek 180 odpad); sl. 6–10 stejně. Spáry se míjejí min. o 810 mm. Vpust A1 padne do kusu 10.2.

Střecha „B“ (tvar L, 27,6 m²)

Orientace desek:

Tři části: oblast u vjezdu (X 0–2,85 · výška 1,88) = 5 sloupců, řetěz zbytků: 1880 → 505 + 1375 → 1010 + 870 → 1515 + 365 → sl. 5 (zúžený na 510) celý ze zbytku 2020 zkráceného na 1880 – jen 4 nové desky; pás u stěny 2.NP (X 2,85–9,25 · výška 0,94) = 11 kusů 940 nastojato, po dvou z jedné desky (horní části 505 jdou do křídla), pás 11 zúžený na 550; křídlo (X 9,25–12,0 · výška 5,90) = 5 sloupců (poslední 410), spodní kusy ze zbytků pásu a předchozích sloupců. Vpust B1 je v půdorysu přímo v koutu u stěny 2.NP – osadit min. 300 mm od stěny i atiky, otvor podle skutečné polohy (kus 1.1); B2 v kusu křídlo 5.1.

Kolik celých desek na všechny tři střechy (podle zvolených orientací)

Pořadí prací a zásoba: každá střecha je soběstačná (zbytky se používají jen uvnitř téže střechy), takže je jedno, kterou začnete. Ze 108 desek zbudou 2 celé + horní část 1205 × 560 ze sl. 15 na 2.NP + pár menších zbytků (755 a 1445 ze střechy „B“) – to je celá rezerva na špatný řez nebo poškozenou desku. Řežte tedy podle výkresu a dořezy dvakrát změřte.

4Výkres 2 – spádové klíny EPS 150 (BACHL, řady A–8) na skutečné rozměry

Hlavní spád jde zleva doprava (od zahradní stěny k vpustím): sloupce 1–6 jsou klíny 8 → 3 (180 → 60 mm), v řadách vpustí pokračuje 2 → 1 → A až k vpusti. U pravé stěny (sloupce 8–9 a poloviny diagonálních buněk ve sloupci 7) jsou klíny otočené o 90° – protispád podél stěny k vpustím; kde se oba spády potkávají, jsou desky řezané po úhlopříčce (úžlabí, modrá čárkovaná). Mezi vpustmi je rozvodí (modrá plná čára) na Y = 5,36 m z pásů 3a. Šipka v každém kusu ukazuje, kam voda teče (směr klesání). Čísla v záhlaví a na pravém okraji = tloušťka klínu na spoji [mm], k ní přičtěte 120 mm FD-L.

úžlabí (spád obou stran do vpusti) rozvodí Y = 5,36 m kus řezaný na místě (čárkovaný obrys) vpust V1 / V2

5Nářez klínů – kolik čeho a jak řezat

Úhlopříčný řez v úžlabí – z každé desky se použije polovina s celou silnou hranou
Pás rozvodí z desky 3a (1000 × 500, 60 → 70): řez 360 mm od tenké hrany
Sloupec 9 (X 8,00–8,75): zúžení na 750 mm řezem rovnoběžně se spádem – profil zůstane
Jak řezat úhlopříčku na místě (nejjistější; krok za krokem s animací v kap. 8): položte celou desku do buňky správně otočenou (silná hrana tam, kde je ve výkresu tlustší číslo), přeneste na ni oba rohy buňky, kterými prochází úžlabí, spojte čarou a uřízněte. Nechte polovinu, ve které je celá silná hrana (pravý úhel u silného rohu); druhá polovina (celá tenká hrana) je odpad. Do jedné diagonální buňky jdou dvě desky stejného typu: jedna se spádem ve směru X, druhá otočená se spádem ve směru Y – proto jich BACHL počítá 2 na buňku.

Deska 3 s výřezem „<“ (sloupec 6, řada Y 5–6)

Jediný atypický kus hlavního spádu. Od pravého dolního rohu desky (tenká hrana 60) vyřízněte trojúhelník: bod 360 mm dovnitř a 360 mm nahoru (vrchol 5,64 / 5,36) a zpět na pravou hranu 720 mm nad spodním rohem. Do výřezu přijdou dva trojúhelníky 360 × 360 z pásu 3a (pravý úhel u silné hrany 67 mm na rozvodí).

Rozvodí (Y 5,00–5,72)

Dva pásy 360 mm (dolní stoupá 60 → 67 nahoru k rozvodí, horní 67 → 60 dolů). V každém pásu zprava: kus 750 (sl. 9), 1000 (sl. 8), 1000 (sl. 7) a trojúhelník u vrcholu. Rozvodí musí být vodorovné a o 7 mm výš než okraje pásů – přeměřte latí přes obě vpusti.

Zásady

  • Klíny se lepí PU lepidlem na FD-L, spáry na sraz, širší než 3 mm vypěnit. Spáry klínů se nesmí krýt se spárami FD-L – při rozteči 1000 vs. 585 se skoro kryjí jen na X = 7,00 / 7,02 m (sloupce klínů 7/8 nad spárou FD-L 12/13): tam lepit celoplošně.
  • Řez „zkrátit“ (řada u horní stěny, sloupec 9) jde vždy rovnoběžně se spádem nebo kolmo přes celý profil tak, aby zůstala hrana, která navazuje na sousedy. Odřezává se ta část, která by byla u stěny.
  • Nikdy neotáčet klín spádem opačně „aby to vyšlo“ – vznikne louže. Když něco nesedí, chyba je v rozměření řady (±10 mm na řadu je v pořádku, 50 mm už ne).
  • Desky „A“ (20 mm rovné) jsou jen u vpustí – otvor vyřízněte podle skutečného dílu, rovina vpusti má být 5–10 mm pod horním lícem klínů (detail D1 v Řezech).
  • Pořadí kladení = v pásech zdola (tabulka v kap. 6). Hlavní spád (sl. 1–6) a protispád (sl. 7–9) se potkávají v úžlabí – diagonální kusy řežte, až máte oba sousedy na místě.

6Pořadí kladení klínů – pásy zdola od levého dolního rohu

Hlavní spád (sloupce 1–6) jde v pásech po 1 m od dolní stěny (poslední pás 720 mm u horní stěny). Protispád u pravé stěny (sloupce 7–9) má pásy v dolní polovině stejné (0–5 m), pak rozvodí 5,00–5,72 a nad ním pásy posunuté o 0,28 m (5,72–6,72 … 9,72–10,72), aby horní vpust V2 ležela v desce „A“ – to je hlavní rozdíl proti schématu BACHL (viz kap. 9). Sloupec 7 patří v horní polovině k pásům protispádu.

7Výškové body a profily – kontrola latí

Profil A–A: řada vpusti V1 (Y = 2,5 m), zleva doprava
Profil B–B: podél pravé stěny (X = 8,4 m), zdola nahoru
Tloušťky klínů nad horním lícem FD-L; celková výška nad parozábranou = +120 mm (nad stropní deskou +124 mm). Hodnoty na rozvodí (67 mm) a u vrcholu „<“ (X 5,64) jsou spočítané z 2 % – pokud lať ukáže odchylku přes 5 mm, je chyba v poloze řady, ne v klínech.

8Spádové klíny na střechách „A“ a „B“ (BACHL Střecha 2 a 3) na skutečné rozměry

Stejné typy klínů a stejná logika jako na 2.NP: hlavní spád 2 % k desce „A“ u vpusti, u stěn protispád z klínů otočených o 90°, v úžlabí desky řezané po úhlopříčce (použije se polovina s celou silnou hranou), u atik zkrácené kusy. Schéma BACHL je opět na metrové mřížce (6 × 4 m, resp. 12 + 3 × 5 m); tady je přeneseno na skutečné pole a skutečnou polohu vpustí. Čísla v záhlaví a na okrajích = tloušťka klínu [mm] na spoji, k ní přičtěte 120 mm FD-L.

Střecha „A“ (5,65 × 3,78 m) – vpust A1 na pravé atice uprostřed

Hlavní spád zleva: 5 → 4 → 3 → 2 → 1 → A (120 → 20 mm), deska A na X 5,00–5,65 (zúžená na 650) v pásu Y 1,39–2,39 – vpust A1 (Y 1,74–2,04) leží přesně uprostřed. Od dolní i horní atiky protispád k desce A: klín 1 (1000) + klín 2a zkrácený na 390 (40 → 47,8 mm u atiky). Úžlabí Y = X − 3,61 a Y = 7,39 − X: diagonální kusy ve sl. 5 (klín 1) a malé trojúhelníky 390 × 390 ve sl. 4 (2a). Sloupec 4: tři celé klíny 2 + oba krajní pásy 390 z jedné desky 2 (řez rovnoběžně se spádem). Počty sedí s výpočtem BACHL (2a o 1 méně).

Kolik čeho – „A“

Výškové body – „A“ [mm nad FD-L]

Pořadí kladení – „A“ (pásy zdola od levého dolního rohu)

Střecha „B“ (tvar L) – vpusti B1 u vjezdu a B2 v koutu křídla

Pás u stěny 2.NP (Y 0,94–1,88) běží přes celou šířku 12 m jako sedlo: A 1 2 3 4 5 | 5 4 3 2 1 A s rozvodím na X = 6,0 (120 mm) – klesá doleva k vpusti B1 i doprava k B2; všechny kusy zkrácené na 940 (řez rovnoběžně se spádem). Oblast u vjezdu pod pásem (Y 0–0,94): u levé atiky klín 1 otočený k desce A (20 → 38,8 u dolní atiky), ve sl. 2 úhlopříčka Y = 1,94 − X, dál klín 2 hlavního spádu (zúžený na 850). Křídlo (X 9,25–12,0, Y 1,88–6,84): spád v Y od horní atiky k pásu (5 → 4 → 3 → 2 → 1 nad deskou A u B2), přičemž vlevo od úžlabí Y = 12,88 − X pokračuje spád pásu (klíny 2 a 1 ve směru X); sloupec u stěny 2.NP zúžený na 750, horní řada zkrácená na 960. Vpust B1 je v půdorysu přímo v koutu – osadit min. 300 mm od stěny i atiky a otvor v desce A vyříznout podle skutečné polohy. Počty sedí s BACHL přesně (33 desek).

Kolik čeho – „B“

Výškové body – „B“ [mm nad FD-L]

Pořadí kladení – „B“ (pásy zdola od levého dolního rohu)

Úžlabí krok za krokem – jak fyzicky vyrobit diagonální buňku (animace)

Ukázka na buňce „B“ sl. 2 u vjezdu (1000 × 940 mm, kusy #14 a #15). Stejný postup platí pro všech 15 diagonálních buněk na třech střechách – na 2.NP, „A“ a v křídle „B“ je buňka 1000 × 1000, čára jde z rohu do rohu a nic se nezkracuje (druhé tlačítko). Liší se jen typ klínu (1 nebo 2) a orientace: buňka může být zrcadlově obrácená, princip „použij díl s celou silnou hranou“ platí vždy.

Buňka:
Nářadí a triky: lať 2 m (pravítko i kontrola spádu), fix, metr; řez ruční pilou s jemným zubem nebo řezačkou s horkým drátem – vždy kolmo k líci, jinak spára v úžlabí zeje. Před řezem si na líc napište typ klínu a šipku spádu, ať se kus při přenášení nepřetočí. Nejjistější je vyměřit úhlopříčku až v buňce: položit celou desku správně otočenou, přenést oba rohy buňky, kterými prochází úžlabí, teprve pak řezat.
Časté chyby: ① použití levého (tenkého) trojúhelníku – v úžlabí pak chybí 20 mm a vznikne louže; ② druhá deska neotočená – spád jde od vpusti; ③ řez šikmo k líci – klín „visí“ na hraně a v úžlabí je schod; ④ u buňky 1000 × 940 vyměření z rohu do rohu místo 60 mm od rohu – kusy se na úžlabí nepotkají (rozdíl 60 mm na dolní atice).
Rezerva atiky nad klíny: u střech 1.NP je bok atiky 31 cm nad stropem; nejvyšší skladba je u „A“ 4 + 120 + 120 + EPDM ≈ 246 mm (rezerva ≈ 64 mm), u „B“ na rozvodí pásu 4 + 120 + 120 ≈ 246 mm u stěny 2.NP (tam se HI vytahuje na stěnu) a u horní atiky křídla 4 + 120 + 119 ≈ 245 mm (rezerva ≈ 65 mm) – stejně jako u 2.NP se HI přetahuje přes korunu (Řezy atikou). Klíny 2a (1000 × 500, 40 → 50) jsou jen na „A“ – 5 ks, BACHL počítá 6.

9Odchylky od schématu BACHL a proč

coBACHL 17. 2. 2026tento plánproč
rozměr poleschéma 9 × 11 m (99 buněk)8,75 × 10,72 m mezi boky atikyskutečná světlost; sloupec 9 zúžen na 750, poslední pás hlavního spádu 720 mm
poloha vpustíbuňky „A“ v 3. a 9. řadě odshoraV1 v desce „A“ Y 2,00–3,00 (vpust 2,40–2,70), V2 v „A“ Y 7,72–8,72 (vpust 7,89–8,19)vpusti jsou 2,55 a 2,68 m od stěn, mezi sebou 5,49 m – nejde je obě dostat na střed metrové mřížky; dolní polovina se váže na dolní stěnu (start), horní na horní stěnu
rozvodířada 1,0 m z 3a (60 → 70 → 60)pás 0,72 m z 3a řezaných na 360 (60 → 67 → 60)zbývající místo mezi řadami 2 obou spádů je 0,72 m; 2 % zůstávají, rozvodí je o 3 mm níž
počet desek2 + 14 + 22 + 11 + 8 + 5 × 11 = 112 ks (= 108 m²-ekv., protože 3a je 8 × ½ m²; 9,74 m³)–stejné typy, 3a o 1 méně → objem desek ≈ 9,7 m³; čistý objem klínů na střeše ≈ 9,0 m³ (menší pole, nižší rozvodí)
Alternativa „přesně BACHL“: celou mřížku vázat na horní stěnu (jako výkres BACHL) – pak je rozvodí z celých 3a, ale 1. řada u dolní stěny, kde chcete začít, je 720 mm vysoká (všech 9 kusů řezaných) a V1 sedí 20 mm od kraje své desky „A“. Funkčně rovnocenné, méně pohodlné pro start v rohu. Když se rozhodnete pro ni, převažte sloupce 1–6 na horní stěnu (pásy 0–0,72, 0,72–1,72 … 9,72–10,72) a dolní polovinu protispádu (sloupce 7–9 pod rozvodím) posuňte o 0,28 m dolů; horní polovina zůstane, rozvodí bude z celých 3a (60 → 70 → 60).

10Kontrolní body a čeho se vyvarovat

Než začnete

  • parozábrana hotová vč. vytažení na atiku a spodních manžet vpustí; povrch suchý, bez ostrých zbytků asfaltu
  • bok atiky PIR 80 nalepený po celém obvodu (výška 39 cm)
  • přeměřená světlost 8 750 × 10 720 a úhlopříčky (rozdíl úhlopříček do 20 mm)
  • materiál: –; klíny roztříděné podle typů u místa kladení (8 a 7 k levé stěně, 1 a A k vpustím)

Po FD-L

  • převazba sloupců 1180/1205 (2.NP), řezané hrany jen u atik a stěn 2.NP, otvory vpustí sedí, nic se nehoupe, spáry vypěněné a seříznuté

Po klínech

  • lať 2 m: všude klesá k vpusti 2 % (40 mm na 2 m), na rozvodí a v úžlabí bez zlomů přes 3 mm
  • výškové body podle kap. 7, hlavně 180 u levé stěny, 67 na rozvodí, 20 u vpustí
  • rezerva boku atiky nad klíny: u levé stěny ≈ 84 mm (390 − 306), u vpustí ≈ 244 mm – hydroizolace se přetahuje přes korunu (Řezy atikou)
  • prach, nečistoty a odřezky pryč, pak teprve EPDM (celoplošně lepený, bez separace)
Tři chyby, které se tu dělají: ① otočený klín (spád od vpusti) – poznáte latí, ne okem; ② řezaná hrana FD-L uprostřed pole – drážka 15 mm široká a 60 mm hluboká pod klíny, po roce vidět; ③ start v rohu, který není v pravém úhlu, a „dorovnávání“ v každé řadě – po 5 řadách jste 50 mm mimo. Rozměřte šňůrou a držte se jí.
Zdroje: kladečský plán spádových klínů BACHL / Pro-doma (Melinda Szép, 17. 2. 2026, výkres + výpočet: Střecha 1 = nad 2.NP (108 m²-ekv. / 9,74 m³), Střecha 2 = „A“ (27 m²-ekv. / 1,65 m³), Střecha 3 = „B“ (33 / 2,03 m³); EPS 150, počáteční tl. 20 mm, spád 2 %, řady A, 1, 2, 2a, 3, 3a, 4–8) · nabídka/dodávka PRO-DOMA N3271614999 (puren FD-L λD 022, tl. 120 s ozubem; v nabídce 1200/600, dodáno 108 ks 2400/600 = 155,52 m², krycí 2385 × 585) · geometrie pole a poloha vpustí: Půdorys plánovače (pole 875 × 1072 cm mezi boky, vpusti 30 × 30 u pravé stěny) · ČSN 73 1901 (spád ≥ 2 %, vytažení HI) · postup lepení: Postup prací.